Srpen 2017

....a tak jsem přestala mít strach

27. srpna 2017 v 21:04 | Lady -A |  Střípky ze života
Zdravím,
mé jméno je Lady -A a vítám tě u dnešního článku, který píše opět moje chorobná mysl se špetkou sarkasmu, jak jste u mě zřejmě již zvyklý.


Když jsem měla čas, tak jsem ho věnovala studiim. Když jsem měla čas, věnovala jsem jej veškerý svému nejdražšímu, který je mým světlem když všude světla zhasnou a já padám a padám, ale vždy do jeho náruči.

Strávila jsem s ním víkend, tak moc krásný víkend, který mě nabyl na pár dnů pozitivní energii a optimismem - už jsem to potřebovala.

Taky se Vám zdá, že tenhle rok utíká tak moc rychle?

Přijde mi totiž jako včera, kdy jsem vítala se sklenkou šampusu v ruce na zahradě, kde všude poletoval sníh, nový rok a nyní již pomalu, ale jistě končí léto (jsem tak moc ráda, brzy podzim, mé nejmilejší období) a potom náhle budou klepat na dveře Vánoce a opět další rok. Zvláštní.

Chtěla bych Vám něco málo říci, Možná, že jste to už dávno přestali číst, ale pokud jste se dostali až sem, děkuji. Děkuji, že věnujete svůj čas mému malému já, který tu sedí za obrazovkou, popijí vodu s citrónem a přemýšlí, jak zlepšit svou aktivitu, pokročit dál a být v pohodě. Ten nadpis má svůj účel, patří mému nejmilejšímu. Proč? Je to velmi prosté a zároveň tolik hluboké.

Zatím stále nejsem připravená otevřeně mluvit takhle na "veřejnosti" o tom, co jsem si za svůj prozatimní život prožila, ale zároveň mám potřebu se s Vámi podělit o to, jak moc si vážím tohoto muže, kterého mám. Pochopitelně, že on to moc dobře ví. Je pravdou, že toliko vyjádření mých pocitů mu nedokáži ještě stále říci do očí, ale učím se to a je to na dobré cestě, ale stále je tam něco, co mi v tom brání.

Nikdy jsem si nemyslela, že budu někoho milovat takovým způsobem, kterým miluji jeho.
Nikdy.

Dlouhé dny, měsíce a roky jsem si nechtěla připustit, že právě on je tím, který mě může udělat šťastnou, i když jsem to tušila, mé srdce to tušilo.
Nikdy.

Oba dva jsme na to šli dost tak nějak pomalu, otrkávali se, prošli si spolu různými obdobími a nakonec jsem přestala mít strach, přijmout jeho lásku.

Přijmout jeho jako svého partnera, milence, nejlepšího přítele.
Nikdy.

Nikdy jsem netušila, že najdu v někom takovou oporu, kterou jsem nalezla u něj a nikdy by mě nenapadlo, že takové štěstí si mě najde.

Děkuji.

Děkuji čemukoliv a komukoliv, kdo mi dopomohl k tomu, abych našla tohoto člověka. Člověka, který mi změnil život ve všech směrech, ve kterých to jen lze.
Děkuji.


Přeji Vám všem dobrou noc a děkuji i Vám, že jste si to dočetli až do konce.
Brzy u dalšího článku.
Pá!