Červen 2017

Proplouvám životem na vlnách moře...

10. června 2017 v 18:53 | Lady -A |  Střípky ze života
Zdravím,
mé jméno je Lady -A a já Tě tu vítám opět u nového článku, který píše moje celkem dosti provinilá mysl se špetkou radosti a úsměvu na rtech.
Pusťme se tedy rovnou do toho!



Popravdě vůbec netuším, kde mám začít. Stalo se toho hrozně moc, aby taky ne, když jsem tu naposledy psala před měsícem a čtvrt, možná.

Nastaly v mém životě nějaké změny, nejde tak moc o nějaké zvlášť viditelné věci, zatím, ale všechno má svůj čas, ale, musela jsem se s tím poprat. Sama v sobě jsem měla velký zmatek, stále ho mám, ale nějakým způsobem to nakonec přišlo samo a já jsem s tím vším ztotožněná. Jsem ztotožněná sama s sebou.

Jsem tak moc šťastná
a
zároveň se tak moc bojím.

V květnu - v tomto nádherném měsíci jsem oslavila své narozeniny s mými nejbližšími. Nemám ráda velké oslavy ani tato nebyla příliš velká, ale byla tak akorát a myslím, že všichni si ji užili, snad, ale jelikož jsem byla pochválena za organizaci, tak si myslím, že se to povedlo, sice jsem neudělala všechno, co jsem měla v plánu, ale jelikož mé plány nikdo moc nevěděl, tak jsem si oddechla. Hihi.

V práci je všechno naprosto v pořádku. Je tam toho dosti a občas ty dny jsou náročné, ale, je to pro mě obrovská výzva a já mám výzvy ráda, tudíž, jsem nadšená, ale zároveň je to velká zodpovědnost. Cítím se tak dospělá a zároveň jako bojácné malé děvče. Kdo tedy ve skutečnosti jsem?

*
*
*

>> Jak jste prožívaly letní dny? <<
(JÁ osobně léto nemám ráda, tudíž, ani letní teploty, je to pro mě otrava, jsem jedne z těch lidí, kteří by nejradši léto přeskočili a rovnou do nějakého příjemného podzimu. To by se mi líbilo, velmi.)

Stále tak moc ráda trávím dny s mým milovaným a čím dál více mám chuť mu postavit svatyni, oltář, cokoliv a chodit jej tam uctívat, protože co poslouchám kolem sebe, jaké jsou vztahy a podobně - nestačím se divit, opravdu. Jsem z toho smutná.

Zřejmě nikdy nepochopím, proč mají lidé tendence si ubližovat.

***

Já doufám, že takových dnů bude víc, protože je potřebuji.
Jeho potřebuji.
Navždy.
(snad)

Doufám, že Vám udělal radost můj dnešní článek, na který jsem se chystala už mnohem dříve (snažila jsem se o to 21. 5. a dokonce i 4. 6.), ale popravdě, nějak jsem na to vždycky zapomněla či nebyl čas. Je hrozně těžkě se občas k určitým věcem dokopat a skutečně se jim naplno věnovat, ale já stejně stále doufám, že jste mi zde zůstali, i přesto, že jsem nyní měla velmi dlouhou pauzičku.

Hrozně nerada bych slibovala, že zde opět začnou denní články, které tolik slibuji, ale je to stále s tím časem hrozně těžké. Mám rozepsáno několik článků, mám nápady, ale potřebuji je konečně zrealizovat. Snad se poštěstí.

Už jsem se na Vás těšila.
Tak moc.
Moc.



Každopádně k tomuto článku, je to pro teď vše.
Nikdy nepřestávejte snít!

Mějte se nádherně a zatím PA!