Září 2016

Nechť úsměv na tváři máte po celý rok!

23. září 2016 v 23:53 | Lady -A |  Střípky ze života

I když je den deštivý, nesmí se na Vaší tváři úsměv ztratit, protože by to byla obrovská škoda.


Všude po internetu a hlavně na sociální síti neustále koluje citát, který zní "Milióny lidí touží po nesmrtelnosti, a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli venku prší." Nepřijde Vám to také vtipné? Usmějí se nad tím Vaše koutky rtů, nebo v tom ve skutečnosti vidíte něco pravdivého?


Osobně co se týče mě jsem poměrně dost zaměstnaná, než abych přemýšlela nad tím, co dělat když venku prší. Nemyslím pouze v neděli, ale klidně celý týden. Mám mnoho koníčků, a také se snažím aktivně najít takovou práci, která by mě bavila. Díky které bych se cítila nějakým způsobem potřebná.


Všechna práce je důležitá, nikdo nemůže říci, že nějaká profese či jakákoliv práce je podřadná. Nikdy tomu tak nebude, ale ne každý, přiznejme si to, chodí do práce rád, ale já chci chodit do práce ráda, jelikož jsem tak trochu workoholik a popravdě se tím zase tak moc netajím a i přesto mám problém, nějakou práci najít. V dnešní době to jde od desíti k pěti. Bohužel.



Co děláte, když venku prší?

Studujete (samo vzdělání) či se připravujete do školy nebo práce?
Raději čtete, kreslíte, meditujete,
nebo
jednoduše jen relaxujete, podíváte se na nějaký oblíbený film či seriál?





Vítejte!

23. září 2016 v 23:28 | Lady -A

Vítejte!


Zdravím všechny milé a pozitivně naladěné bytosti!
Na úvod by se hodilo říci o mě pár maličkostí, jelikož na blogové scéně se sice nějaký čas pohybuji, ale nikdy to nebylo déle, než pár měsíců a potom přišla spousta jiných věcí a blog jsem odložila stranou, až jsem na něj zapomněla úplně. Klasika.

Je čas to zkusit napravit!


O MNĚ

Narodila jsem se 19. května a vyrůstala jsem jako obyčejné vesnické dítě, takže moje dětství se neobešlo bez rozbitých kolen, škrábanců na rukou, když jsem lozila po stromech. Vlastně když se nad tím zamyslím, nikdy bych to nevyměnila za nic jiného a jsem hrdá, že jsem vyrůstala v době, kdy se děti scházely venku před obědem, po obědě jen proto, aby dostavěly bunkr v lese, nebo hrály hry - na schovávanou, skákání přes gumu či panáka, sochy, cukr káva limonáda čaj rum BUM! A tak podobně. Vystudovala jsem obchodní akademii a žiji na Severní Moravě.


Nechci tu však svůj život příliš rozebírat.
Od toho tu opravdu nejsem.


Za prvé si nemyslím, že by někdo chtěl číst dlouhé texty o tom, jak kdo žije a proč, ale myslím si, že tu jde o to, abychom společně unikli REALITĚ, která pro někoho může být šedivá a pokrytá mlhou, přes kterou nic nevidí a naopak tu může být někdo, jenž jeho realita je tím nejrůžovějším obláčkem na nebi a tohle ŠTĚSTÍ bychom měli najít VŠICHNI!

V jedinci je síla, protože když si jde tvrdě za svým, začnou jej poslouchat druzí a postupně se to dostává do podvědomí mnoha lidem a SEN se pak nakonec stává SKUTEČNOSTÍ!